amazonit - drak Sylvarion

V dobách, kdy pralesy pokrývaly téměř celý svět a řeky byly považovány za živé bytosti, tekla hluboko v srdci země řeka jménem Ama'Zora - řeka paměti.

Její vody nebyly obyčejné. Nesly v sobě hlasy všech, kdo kdy žili, i těch, kteří teprve měli přijít. U jejího pramene bděl prastarý duch - drak jménem Sylvarion, jehož tělo mělo barvu zeleného kamene a oči zářily klidnou, tyrkysovou září.

Sylvarion nebyl strážcem síly, ale pravdy. Každému, kdo k řece přišel, ukázal to, co skrýval ve svém srdci - bez iluzí, bez lží.

Lidé se však začali pravdy bát.

Začali od řeky utíkat a snažili se zapomenout. Svět se postupně zaplnil klamem, přetvářkou a prázdnými slovy. Sylvarion viděl, že pokud pravda zmizí úplně, svět ztratí rovnováhu.

Rozhodl se tedy obětovat.

Sestoupil do proudu Ama'Zory a nechal své tělo rozpadnout na tisíce zelenomodrých kamenů. Každý z nich v sobě nesl část jeho moudrosti - schopnost uklidnit mysl a pomoci člověku vidět věci takové, jaké skutečně jsou.

Tak vznikl amazonit.

Říká se, že když držíš amazonit v ruce, slyšíš tichý šum řeky - ne vody, ale myšlenek. Kámen prý pomáhá najít odvahu říct pravdu, i když je těžká, a přináší klid tam, kde vládne chaos.

A někde hluboko v pralese, kde řeka Ama'Zora stále tiše plyne, prý Sylvarion nikdy úplně nezmizel. Jeho vědomí proudí v každém amazonitu - čeká na ty, kteří jsou připraveni naslouchat.

strana 5/105

🪬 otoč na další stránku 🪬