aktinolit - drak Veltharion

Kdysi v časech, kdy svět ještě nebyl rozdělen mezi den a noc, žil drak jménem Veltharion - strážce světla ukrytého v kameni. Nebyl to drak temnoty ani ohně, ale drak paprsků. Jeho tělo zářilo zeleným světlem, jako by v sobě nesl lesy, hvězdy i hlubiny zároveň.

Veltharion měl zvláštní dar - dokázal zachytit světlo, které ostatní bytosti nedokázaly vidět. Sbíral paprsky zapomenutých úsvitů, odrazy měsíce na vodní hladině i poslední záblesky umírajících hvězd. Tyto paprsky ukládal hluboko do země, aby nikdy nezanikly.

Jednoho dne však přišla temnota, jakou svět dosud nepoznal. Nebyla to noc - byla to prázdnota, která pohlcovala světlo samotné. Veltharion pochopil, že pokud světlo nezachrání, zmizí navždy.

Rozletěl se nad svět a začal sbírat poslední zbytky záře. Když už neměl kam světlo uložit, rozhodl se pro poslední oběť. Sestoupil hluboko do země a své vlastní tělo proměnil v krystaly - dlouhé, jehlicovité, prozářené zeleným třpytem.

Tak vznikl aktinolit.

Říká se, že jeho jméno znamená "paprskový kámen", protože v jeho vláknech stále proudí světlo, které Veltharion zachránil. Když se na aktinolit podíváš ve správném úhlu, můžeš spatřit jemné paprsky, jako by se kámen snažil znovu zazářit.

A staré legendy šeptají, že pokud někdo najde dostatečně čistý kus aktinolitu a podrží ho na světle při východu slunce, na okamžik uvidí obrys draka - ne jako stín, ale jako záblesk naděje, který nikdy zcela nezmizel.

strana 3/105

🪬 otoč na další stránku 🪬