Kladruby u stříbra - místo, kam se srdce rádo vrací

Do Kladrub se vracím už několik let. A pokaždé, když sem přijedu, mám stejný pocit - jako bych se vracena na místo, které mě zná.

Je to zvláštní druh klidu. Tichý, hřejivý, opravdový.

Velikonoční jarmark se i letos nesl v duchu příjemných setkání a lidské blízkosti. Organizátorky, okolní stánkaři, návštěvníci i místní lidé - všichni vytvářeli prostor, kde se člověk cítí přirozeně a bezpečně.

Byla sice trochu zima ale to vůbec nevadilo.

Protože atmosféra zahřívala víc než slunce.

Děti se zastavovaly u mého stánku s jiskřičkami v očích. Minerály je přitahovaly svou barevností i tajemstvím, které v sobě nesou.

Dospělí se nechávali oslovit orgonity - vnímali jejich energii, klid a harmonii.

A dospívající mladí si vybírali šperky. Možné jen jako ozdobu... a možná jako něco, co s nimi ladí víc, než si sami uvědomují.

V těchto chvílích si vždy uvědomím, jak každý člověk cítí jinak.

Jak si každý najde přesně to, co potřebuje.

A já jsem jen prostředníkem. Mezi energií, kterou vkládám do svých výrobků... a lidmi, kteří si ji k sobě přitahují.

Byl to den plný radosti, úsměvů a tichého propojení. Den, který ve mně zůstane.

A já vím, že to nebylo naposledy, co jsem toto místo navštívila. Protože některá místa si nás zavolají znovu ♥